Únavová zlomenina je zraněním, které může pěkně potrápit nejenom běžce. Záludná je tím, že nepřichází náhle jako běžná zlomenina, ale vzniká poměrně dlouhou dobu. Dlouho trvá také hojení zlomenin, při kterém musíte striktně dodržovat klidový režim. Z únavy vás může potkat zlomená noha v lýtkové, holení i stehenní kosti nebo například vzácněji také zlomenina pažní kosti. Nejčastěji je ovšem postižen nárt a s ním nártní kosti a zánártní kůstky. Únavová zlomenina nártu je nepříjemná a bolestivá záležitost. Důležité je ji správně diagnostikovat.

Obsah:

Anatomie nohy

Jestliže mluvíme o noze anatomicky, jedná se pouze o dolní část spodní končetiny pod hlezenním kloubem (správné označení pro kotník). Prakticky se tedy bavíme spíše o anatomii chodidla, které je právě nejčastějším místem únavových zlomenin.

Lidská noha je raritou, kterou máme společnou pouze s primáty. Jeho funkce je jasná – zprostředkovává nám kontakt s povrchem, po kterém díky chodidlu chodíme, běháme i skáčeme. Jako každá jiná část těla, je noha tvořena kostmi, vazy a svaly. V našem případě únavových zlomenin nás zajímá primárně její kostra.
Nejblíže hlezennímu kloubu se nacházejí kosti zánártní. Je jich celkem sedm – kost hlezenní (talus), kost patní (calcaneus), kost loďkovitá (os naviculare), kost krychlová (os cuboideum), zevní klínová kost (os cuneiforme laterale), střední klínová kost (os cuneiforme intermedium) a vnitřní klínová kost (os cuneiforme mediale). Únavové zlomeniny se nevyhýbají žádné z nich.

Za zánártními kostmi nalezneme pět kostí nártních. Ty jsou různě dlouho a široké podle toho, kde se v nártu nacházejí. První kost (vedoucí k palci) je například nejmohutnější, druhá nejdelší a pátá má nejširší základnu. Na nártní kosti navazují už „jen“ články prstů. Kostra palce je tvořena dvěma články, ostatní prsty mají o článek navíc.

Kdo je ohrožen?

Únavové zlomeniny nejsou pouze záležitostí příliš aktivních běžců. Na pozoru by se měli mít také lidé provozující jiné sporty. Ve statistikách „vedou“ atleti, hokejisté, tenisté a basketbalisté. Větší náchylnost přichází také s věkem. Mezi nejohroženější skupiny patří například ženy v klimakteriu (jinak také menopauza nebo přechod). Náchylnější jsou i lidé s osteoporózou. Predispozice k únavovým zlomeninám mohou být dány také geneticky, a to tvarem klenby. Nejčastěji se jedná a příliš vysoký nárt nebo ploché nohy.

Jak únavové zlomeniny vznikají?

Pokud na kost vyvíjíte dlouhodobou nepřiměřenou zátěž nebo zátěž nárazově zvýšíte, tvoří se v ní mikrotrhliny, které se nemají čas hojit. Proto se stále zvětšují a vzniká únavová zlomenina.

Jak poznat zlomeninu – příznaky zlomeniny

Hlavním ukazatelem je bolest postiženého místa, které může být také citlivé na dotek. U zlomenin nártních nebo zánártních kůstek může bolest vystřelovat až do oblasti prstů a lze ji také zaměnit za zlomeninu prstu. Na počátku je bolení poměrně nevýrazné a ustupuje po zátěži. Postupně se ale

zhoršuje a může se začít objevovat také v klidu. Například bolest nártu při chůzi vám může způsobit nemalé potíže  v běžném fungování. Buďte proto opatrní a nikdy žádnou bolest nepodceňujte.

Dalším běžným příznakem je nateklý nárt nebo bolest nártu z boku. Pokud bolest a otok nevznikly zdánlivě bez příčiny, jak tomu u únavových zlomenin bývá, ale předcházel jí náraz tupým předmětem, může se jednat o naražený nárt, který se s únavovou zlomeninou dá zaměnit.

Léčba únavové zlomeniny

Nejpodstatnější je při léčbě klidový režim a únavovou zlomeninu pořádně uzdravit, než se opět pustíte do aktivity. Proces hojení trvá nejméně tři týdny, a to v případě, kdy dodržujete všechna doporučení. Jestliže je zranění stále zatěžováno, doba léčení se značně prodlužuje. Co se fixace nártu týče, záleží na závažnosti zlomeniny.

V lehčích případech stačí komprese pružným obinadlem. V těch závažnějších je nutná sádrová fixace a chůze o berlích. Pokud potřebujete ulevit od bolesti, odborníci doporučují ledování, popřípadě masti proti bolesti. Tomu, aby se zlomenina opakovaně vrátila, předejdete následným tejpováním chodidla, popřípadě jiných částí těla postižených únavovou zlomeninou.

Kdy a jak začít postižené místo opět zatěžovat?

Jak je již zmíněno výše, nevyplatí se se zátěží příliš spěchat. Nejprve vždy dokončete léčbu. Jestliže máte čas, doplňte ji také o rehabilitace, díky kterým budete zátěž zavádět postupně a pod dohledem. Vhodnými sporty, kdy zlomeniny cvičíte, ale příliš nezatěžujete je například jízda na kole nebo plavání. Co se běhu týče, začněte na měkkém povrchu (například písku), nebo naboso v trávě.

Prevence – jak únavové zlomenině předejít?

Únavovým zlomeninám se dá dosti dobře předcházet. Jestliže s běháním začínáte, jděte na to pomalu. Nechoďte běhat náročné trasy každý den v týdnu, ale přidávejte zátěž postupně. To samé platí, pokud jste již zkušený běžec a chcete zlepšovat tempo nebo počet uběhnutých kilometrů. Po náročném tréninku si dopřejte den volna.

Dále používejte na běhání vhodnou obuv pro váš typ došlapu. Běhání je dobré doplnit dalšími sporty, které budou fungovat jako kompenzační aktivita a vaše tělo tak nebude trpět jednostrannou zátěží. Důležitou roli hraje také výživa. Konzumujte dostatek vápníku, hořčíku a vitaminu D3, které zajišťují to, aby kosti předčasně neřídly.

Rada na závěr. Jestliže vás trápí bolesti nártu nebo oteklý nárt, neváhejte a navštivte lékaře, který přesně určí diagnózu z rentgenu vašich zánártních kostí. Ušetříte si tím dlouhé léčení a také opětovné vrácení zranění.